Připad u zamrzleho jezera

Jan Koba

Zasměju se a mrknu. "A já naiva čekal, že se kolem mě bude motat taková hezká slečna, jako vy." pak jsem se ještě otočil na golema, zatnul jsem zuby a poplácal jsem ho po zádech. "Jsi veselá kopa, chlape...Rád jsem si s tebou pokecal, ale budu muset jít. Tvoje problémy probereme příště. Možná se tu stavím ještě dneska."
Neustále jsem se snažil myslet na to, že to, co vidím je úplně normální a je to tu tisíce let, ale nějak jsem tomu nemohl uvěřit.
Došel jsem za tím pánem menší postavy, na kterého křičela ta holčina "Nighte", takže jsem usoudil, že to bude on.
"Ehm, pane? Jste Allen Nighling?"

Jan

Když vstavaš od stolu stolu všimneš si ještě že ti golem ukazuje tabulku s napisem *DĚKUJI*
Mezitim se na tebe Sandy od pultu otoči s usměvem a zahulaka přez lokal No to bys toho chtěl moc. Ted už je jinej čas. Ted se chlapy motaji kolem pěkných holek tak si pro svuj rum pojd sem. pak ti na stul vedle Nighta postavi panaka a nalije do něho ruma.

Vlk

Než jsem se stačil zeptat kde že je to Zamrzlé Jezero tak byla pryč. Usmál sem se a deštník si vzal sebou s tím že jí ho potom vrátím. Vyrazil jsem svižným krokem pokud možno pod co nejvíce střechami zpátky. Mám rád déšť takže mi nijak extra nevadil. Stále jsem se rozhlížel kolem, jako bych čekal že jí najednou uvidím stát na druhé straně ulice a mávat na mě. Snažím se dostat se domů. Chci zjistit něco o tom místě co mi Anežka popsala.

Allen

Zasmál jsem a už jsem chtěl zjišťovat co, že to stalo těm prašivejm elfům než je zamotali do koberce, když mě oslovil nějaký chlapík. Otočíl jsem se uviděl dost divně oblečeného chlapíka. "Jo já jsem Allen, ale asi jsi si spelts hospodu kámo. Fidel sedává v tý špeluňce co se na ní dostaneš z Dejvický. U Diktátora se to tam jmenuje. Chodívá tam hrávat šachy a kouřit doutníky s Franciscem Francem." odpovím mu a upiju perfekrní Plzně.

Jan Koba

"Cool..." pronesl jsem a přemýšlel jsem, jestli si ze mě náhodou nedělá p*del. Pak jsem zatřásl hlavou.
"No, ale k věci. Protentokrát jsem ve správné hospodě. Hledám ji už patnáct let a vás hledám posledních pár týdnů. A zdá se, že jsem vás už našel. Poslyšte. Už i mě došlo, že tu máme jinačí svět, který jsem chtěl kontaktovat. Moderní doba mě nebaví a tady to vypadá zajímavě. A vy jste prý odborník na tuhle...sféru..." dokončil jsem větu a čekal, jestli mi na to něco řekne.

Vlk

S lehkým usměvem schovaš deštink pod paži a vyjdeš vstřic dešti. Během cesty ti navlhnou vlasy ale stejně se toho nevšimaš tvoji pozornost zaujimaji bočni uličky a misty pod okapama. Tam kde by mohla stat. Cestou znovu mijiš pracovnika kanalni služby který ale ted nepracuje. Stoji vedle sve dodavky a rozmlouva s nějakou postavou. S klukem oblečeným do podivneho ošoupaneho obleku s buřinkou na hlavě. Klučina evidentně vypada na nějakou smažku. Jako dva uhkliky planouci skoro až posedle oči a řada četných jizev či pohmožnědin ve tvaři spolu s hlubokýma vakama pod očima. Když prochaziš zashlechneš kratký uryvek rozhovoru utopený v dešti.
Ale pane vždyt mně znate . Nedělam nic špatneho. řika pracovnik kanalni služby hlubokým a chrplavým hlasem.
Ano Josefe znam tě. Je mně musiš pochopit. Ve městě to ted bude horý a nahrne se sem inkvizice jako vždy. Měl bys na nějakej čas zmizet. Je to pro tvoje dobro. A řekni to i svým lidem. odpovi mu ten kluk smiřlivým ale i přez to neurosným tonem. Pak se ti oba dva strati v hustnoucim dešti a za chvili slyšiš zvuk startujici dodavky.
Domu doraziš někde kolem třeti v noci a po chvilce upravy vlasu si sedneš k počitači. Windovsy nějakou dobu nabihaji a pak pokoj zaplavi zvuky tveho party mixu. Otevřeš si google a začneš hledat. Netrva to ani deset minut a maš to. Zamrzle jezero. Městečko necelých 120 kilometru od prahy. Klidne a krasne městečko pyšnici se svým jezerem a skvostnou urodou. Podle všeho toto město už mnoho let za sebou vyhrava mnoho soutěži.

Vlk

"Hmm, inkvizice. Co to ten chlap mektal. Má to něco společnýho se zmizením Lori ?" podrbu se na hlavě a zkusím vyčenichat nějaké fotky z města z posledních dvou dnů. Třeba z party clubů a podobně. "120 kiláků...to je docela daleko. Doject tam neni problém, ale co mě tam čeká."

Allen

CHvilku na kluka zírám. Pak nadzvednu obočí a pomalu se nevěřícně podívám na Mavericka. "Máš ponětí co po mě chce?" Zeptám se ho s hranou hloupostí.

Jan Koba

Trochu jsem si povzdechl, ale usmívat jsem se nepřestal. "Potřeboval bych po vás, abyste mi vysvětlil, jak to tu chodí a jak se v tomhle světě pohybovat, protože s tím očividně máte nějaké zkušenosti..."

Allen

"Jen tě tahám za fusekli chlape," řeknu klukovi a zasměju se. Pak do sebe obrátím zbytek piva. "Jako jo, asi bych ti mohl pomoct," odpovím mu pak. Chvilku dám pauzu a dodám. "Ale vůbec tě neznám, mohl by jsi mě támhle někde v uličce obrat a odkrouhnout." řeknu a snažím se nekoukatn a Sandy ani nikoho známého, protože bych se asi rozesmál.

Vlk

Fotek z party je dost ale Lori na nich neni. Jak si ty fotky prohližiš vspominaš si že vlastně nikdy na party moc nebyla. Chodila na ně hlavně kvuli doprovodu. V posledni době kvuli tobě.Jinak fotek z města moc nenajdeš. Teda najdeš furu turistických ale praktický žadne udělane obyvatelama. Ale docela tě zarazi počet těhotných žen. Když se podivaš na inkvizici tak najdeš sice spoustu odkazu ale všichni bud na fantasy literaturu, mangu nebo historicke stranky zabývajici se masovýma vraždama , mučenim a historii křestanske viry. Samozřejmně se jednalo povětšinou o řad Dominikanu neboli v latině Domini Canus - psi boži. O militantni řad mnichu zabývajicima se uctivanim pana a ničenim nevěřicich a stoupencu dabla.

Jan Koba

"No jistě, vypadám snad jako vrah?" rozesmál jsem se..."A i kdyby, přemístil by ses do tohohle světa a pak bys mě v noci strašil..." řekl jsem a poklepal ho přátelsky po rameni. "Jsem Jan Koba a pracuju jako státní úředník. A stejné riziko podstupuju já. Nevypadáš, že by ses chtěl prát, ale určitě to umíš."

Vlk

"Hmm. Copak to tu máme..." zkusím zadat do vyhledávače Lorino jméno. Poté na mapách najdu cestu a vytisknu si jí. Projedu i články v jejich novinách na webu a hledám zmínku o Lori...

Vlk

Podle članku a jinich zdroju je Lori dcerou angličanky a čecha. Byla celkem oblibena ve městě ( prý se starala o mistniho alkoholika , nechodila do kostela ,hrala zavodně kulečnik a byla celkem dobra ve volejbalu) ale odjela aby studovala na Karlově univerzitě. Tam jste se vlastně i potkali.
Mapu si vytiskneš bez problemu.

Vlk

"Tak a co teď ?" řeknu si pro sebe a mrknu na hodiny. Přihlásim se na Skype a mrknu kdo je online. Ještě brzo na to jít spát, ale co dělat dál ? Zajdu si do koupelny na rychlou sprchu, hned potom zamířim do kuchyně a z lednice vytáhnu kus něčeho k jídlu načež si znovu sednu k PC...

Vlk

Na skypu uvidiš zanechanou zpravu od uživatele Marti. Co si pamatuješ tak je to jeden z tvých kamaradu akorat tenhle studuje na policejni akademii a slibil ti s po Lori podivat. Obsah spravy je toto:

Čus vole. Tak jsem ti to vomrk a je to vostrý. Ta tvoje kost se menuje Lorelai Ticha. Podle všeho jeji matinka je anglanka a otec našinec. Podnikatel. Ma mladšiho brašku jmenem Petr. Skoušel jsem par znamých a prej o barak vedle je pohřešovano nějake ditě. Už dva dny vole. To je něco vostrýho. No každopadně ted mi jednu dlužiš . Zatim čus.

Allen

Mrknu na chlapíka před sebou a sjedu ho pohledem od hlavy k patě. "Státní správá? To je nějaké kódové označení pro fízla teď?" zeptám se ho. Tu jeho poznámku o tom, že bych se někam od někud vracel jsem radši pro výraznou hloupost ignoroval.

Vlk

Usměju se a odepíšu. Díky kámo, zajdem na pivko až budeš mít volno a nebudeš si hrát na policajty a zloděje. oblíknu se do něčeho teplejšího z kapucí, kterou hodim na hlavu a pistoli schovám do skříně. Do kapsy vezmu jen vystřelovák kdyby náhodou a zamknu za sebou. Vyrazím do ulic, jdu prostě tam kam mě nohy nesou.

Jan Koba

"Ne, fízl určitě nejsem..." odfrkl jsem. "A jen jsem se ptal, jestli nepomůžeš, škoda...ale tak díky za ochotu."
řekl jsem už trošku vážně a kopl jsem do sebe rum. Začal sjem odcházet k pultu s tím, že zaplatím.

Allen

"A teď mě chlapče pověz," řeknu odmlčím se a chci se napít. Jenže sklenice už je prázdná, tak si místo toho vytáhnu malou dřevěnou dýmku a začnu si jí plnit. "Řekl jsem snad někdy, že ti nepomůžu? Kdepak já ti pomůžu. Vítej na druhé straně. Teď už nejsi v Praze. Teď jsi v Praze ve Městě Dveří a Dvířek. A to umí bejt dost nebezpečný pro obyčejnýho kluka."

Jan Koba

"Kluka?" pomyslel jsem si "Je mi přes třicet a on mi říká kluk?" otočil jsem se a můj úsměv se opět rozzářil. "Díky mnohokrát, chlape. Musím se přiznat, že jsem si to představoval trošku jinak...Trošku...starší..."

Vlk

Vyraziš do ulic na menši prochazku. Ulice už jsou prazdne a noc pomalu umira. Mraky zakrývaji plnou lunu a dešt neuprosně bubnuje do kočičich hlav. Když prchaziš křižovatkou všimneš si překvapeneho a naheho muže. Chvili stoji na křižovatce a rozladěně se tře zatylek a pak s porkčenim ramen vyrazi do jedne z uliček. Nevypada to že by potřeboval pomoc a tak pokračuješ dal. Během chvili dešt skoro ustane a mraky odrkyjou plnej měsic. V tu chvili uslyšiš z jedne z uliček tahle a mocne psi zavyti a radši se už odebereš domu. Přeci jen na psy moc valetuda nefunguje.

Allen

"Jak to myslíš starší? Jo jako, že jsi si představoval staré gotické budovy a chrliče na každém kroku? No vono taky záleží do kerý zalezeš uličky víme? A někam se nechodí. POkud tě někdy nějakej vtipálek pozve na výlet na měsíční pláně, že to tam je fajn, tak se s ním okamžitě přestaň bavit a odejdi. Taky nedělej bordel, funguje tu něco jako policie. Jo a dej si bacha aby jsi omylem nespáchal sebevraždu." Řeknu a pak si vložím do úst dýmku. Zapálím jí a spokojene zabafám. Kvalitní tabák se pozná.

Vlk

Mrknu na hodinky. Máme 4 hodiny, akorát. Nařídim si budíka na 6tou a odeberu se do postele. Ráno hned po probuzení následuje snídaně, hygiena. Zavolám druhému trenérovi at za mě vezme dnešní šichtu a nasednu do auta. Namířím si to podle mapy rovnou ke Zamrzlému jezeru...

Jan Koba

Odklepnu doutník, dojdu si pro další rum a přisednu si obráceně na židli čelem k Allenovi. "Nespáchal sebevraždu? Ne, že bych to měl v plánu, ale...jak přesně to myslíš?"