Připad u zamrzleho jezera

Allen a Jan

Ano jmeno jeji učitelký je Eliška Novotna. A Richard? Plným jmenem Richard Miller. Zlomený muž. Žije sam v domě na okraji lesa. Nepracuje ani moc nevychazi ven a když už tak jen proto aby si koupil alkohol. Mistni se ho boji. Vypada jako býk a nevyznava stejne naboženstvi jako oni. Proto jim straši děti. řekne lechce zachmuřeně.

Allen

Znovu se na chvíli zarazím. "Jak to myslíte stejné naboženství jako oni? Je tady silná křesťanská obec nebo tak něco?" zeptám se. Náboženský fanatiky ještě toho trochu. Jestli jsou to nějací fantaci, co si myslí kodvíaj nejsou dobří a ve jménu víry dělají bůhvíco... To se taky nějaká vyšší moc může pokoušet jim ukázat, že tak dobří nejsou. Znám příběhy, čtu je a píšu. Nedivil bych se už ničemu. Zvlášť když vím, že nadpřirozeno, je vlastně docela přirozené.

Allen a Jan

Při tvých slovech se Joanna lechce pousměje. No neřekla bych silna pane Nightlingu. Je to Česko. Ale je to male městečko a lidi na takových mistech maji tendence v něco věřit. Oni jsou obyčejný křestani kdežto Richard je dlouhodobý alkoholik a pohan. Vydržel to skoro čtyri roky bez kapky a pak do toho zase spadl. Krom toho ma dost sily na čtyri zdrave muže. Myslim že to že je pohan jen dava třešničku na dort.

Allen

Pfft většina čechů je tak pohanská, až to ani hezký není. Doma v Americe byl křesťan každej druhej, protože se na to hledělo. Tady? Ani prd. No tady v pidi-městě to bude asi jiný. No zatím to vypadá an typický maloměsto, chlap žije sám, smýšlí jinak a ještě k tomu pije. Tak to je jasné, že musí být hned zlý sadista jak jinak. Ale dám si na něj pozor.

"Dobrá děkuji vám madam. Určitě za panem Millerem zajdu. A teď je mi to hloupé, ale mohl bych vás poprosit aby jste mi zavoalal na tohle číslo, kdyby si paní Dobrovská vzpomněla na cokoliv důležitého. A i když to může být trapné, mohla by jste se zeptat i vaše syna? Byl to přeci Matoušův kamarád jste říkala? Klidně bych s ním promluvil, ale mě nebude důveřovat. Navíc to není vhodné." řeknu a podám dámě jednoduchou kartičkou z tvrdého papíru. Je na ní moje jméno a telefonní číslo.

Allen a Jan

Pani Ticha přikývne a vezme si vizitku.
Dobře. Jestli z nich něco dostanu tak vam zavolam. Snad už se brzy vrati i Matěj. Teda Matěj Dobrovský manžel Klary. Vydal se hledat syna do lesa. Ale je to silný muž. Vrati se když to bude potřeba.

Jan

Spoiler:

Allena

"Do lesa se půjdu podívat později," řeknu ženě a nasadím si azse klobouk. "Ještě mě napadlo, nějaké dobré míst o ujezera kde by se Matouš mohl schovat není? Nevíte o něčem?" zeptám se.

Allen a Jan

No nejsem si jista. Matouš si nikdy moc nehral u jezera. Petr tam sice chodil často ale Matouš se skoro utopil když mu bylo pět. Matěj ho na chvili spustil z oči a on si s sebou do vany vzla přikrývku. Od ty doby se trochu boji vodnich ploch. řekne važně Joanna a přitom obraci kartu v rukou. Palcem a prostředničkem drži vizitku za rohy a ukazovačkem ji obraci za zbývajici rohy. Děla to podvědomě a pravděpodobně se toho ani při rozhovoru nevšima.
Za oknem vidite jak k vedlejšimu domu přijiždi auto. Bila škoda fabia. Vuz zatoči za roh baraku a zastavi. Z vašeho uhlu vidite kus auta a jak z něho vystupuje středně vysoký mladik ve sportovni bundě a s o něco delšima vlasama než je normalně a směřuje ke dvěřim ( toho baraku u ktereho zastavil).
Je to vidět z vašeho pohledu ale ne z pohledu Joanny.

Allen

Na kartičku očima sjedu jen na malou chvíli. Ale stačí mi to. Ta žena je nervózní, ale dobře to skrývá. Jen její ruce jí prozradili, ale ne vše má člověk plně pod kontrolou. RIsknou to či neriskonout? Já vlastně většinou jel na hop nebo trop. "Paní Tichá," řeknu jemným hlasem, bez špetky antagonismu nebo negativtiy. "Z čeho jste tolik nervózní?" zeptám se zpříma, koukaje přímo na kartičku v jejích rukou. Třeba to zabere a třeba ne.

Allen a Jan

Upřeně se na tebe zadiva a schova tvoji vizitku do kapsy.
Jsem nervozni z Kralových .Z toho že jejich syn Tomaš se přestal objevovat a oni tvrdi že syna nemaji. Jsem nervozni z toho že Klara dneska rano nevěděla proč jsem u ni přespavala nebo z toho že Matěj chtěl nedavno odejit do hospody misto hledani sveho syna. Jsem nervozni že brzy budu muset vyvěsit plakaty sveho syna. řekne ti pomalu a s každým dalšim slovem v jejim hlase narusta histerie. Nakonec se ale ovladne a stiši hlas. Da si ruku vnějši stranou dlani k ustum a jakoby se pořadně nadechne. Pak ji zase spusti a lechce se pousměje. Lechce smachne par kapiček slz z oči .
Omlouvam se za ten výlev. Nemame to zrovna tedka lehký.

Allen

Zamračím se. Kurník, jestli v tomhle není nadpřirozeno tak já jsem čínskej bůh srandy. Jen se podívám Honzovi do očí a pak se obrátím zpět k paní Tichě. "Madam to je v pořádku. Věřte mi, že s tím hodlám něco udělat. Radím vám teď, ale aby jste dávala pozor na vašeho syna. Ať se tu děje cokoliv, hodlám tomu přijít na kloub, ale nejsem bůh a nedlám zázraky. Chvíli to potrvá tak na sebe dávejte pozor. Kdyby cokoliv, tak mi zavolejte. I kdyby šlo o pitomost." Řeknu vážným přímým hlasem. "Jste velmi statečná a já potřebuju, aby jste taková i zůstala. Už jen kvůli Matoušovi a vašemu synovi. A jen mimochodem, vemte si fotku vašeho syna a noste jí všude sebou. Všude." Dodám ještě. Nevím co nutí zapomínat, ale myslím si, že memento tomu může aspoň částečně zabraňovat.

Vlk

"Díky Bedřichu." stisknu staříkovi ruku dnes již po 3tí. Otočím se na Lori. "Tak veďte slečno průvodkyně." usměju se na ní letmo...

Allen a Jan

Pani Ticha jen přikývne a vyprovodi vas ven a pak se zase vrati ke pani Dobrovský. Stojite ted před domem a rozhodujete se po jake stopě se vydate. Venku se pomalu otepluje ale teplota se pořad ještě nepřehoupla přez nulu. Začina vam být zima a jak to vypada ani atmosfera nad domem se neztenčila.

Vlk

Lori Bedřichu popřeje na rozloučenou a vydate se směrem ke škole. Je to postarši a v tudle ranni hodinu zastiněna mistni radnici. Určitě o něco později bude vypadat radostně a bude zaplněna hlukem hrajicich se děti , ale ted vypada zakryta stinem a absolutně ticha spiše strašidelně. Lori se k tobě jemně přitahne jakoby ji byla zima a pokračujete dovnitř. Dveře jsou otevřeni a recepce zeje prazdnotou. Dveře jsou jemně pootevřeni a když se podivate dovnitř tak v recepci nikdo neni. Sluchatko telefonu je vyvešene a u okraje stolu vidite par kapek krve. Židle je převržena. Z dalky z chodby na druhe straně klasicke školni haly slyšite podivne zvyku. Udery nasledovaný vlkým šploucnutim nebo žduchnutim. Jako kdyby se něco nořilo do něčeho měkkeho. Lori se k tobě ještě vice přitahne.
Davide? řekne potichu. Je to tu takove strašidelne nemysliš? jeji hlas se trochu chvěje.

Jan Koba

Celou dobu bedlivě poslouchám. Když si hraje s vizitkou, přemýšlím, kde jsem slyšel, že když člověk dělá takovéhle věci, je nadržený, ale upustím od toho velmi rychle. Už jen, že té paní je dost let. Když vycházíme ze dveří, ještě řeknu:
Madam, zkuste se svého syna vždy ptát na den- co dělal, kam šel, kudy chodil. Kyby něco plánoval, můžete to odhadnout a případně mu v tom zabránit. Nashledanou.

Vlk

"Jo to je, radši bys měla jít domů. Nelíbí se mi to tu." zašeptám. Mrknu na tu krev, asi ho někdo překvapil ze zadu a tupou ranou poslal do bezvědomí. Reflexivně sáhnu za opasek. "Doprčic já jí nechal v autě." pomyslím si. Pomalým krokem zamířím dopředu, obezřetně a tiše.

Vlk

Lori se na tebe jen nervozně usměje. Jsem si jista že je za tim nějake velice rozumne a uplně normalni vysvětleni. řekne ti s nervoznim usměvem. Šeptem.
Pomalu se bližiš ke dveřim. Je to vstup do keramicke dilny jak se zda. Dveře jsou jemně pootevřene a skrze škviru vidiš zada nějake ženy s rozcuchanými hnědými vlasy. Sklani se nad nějakou velkou truhlou s otevřeným vikem a v ruce svira masivni dřevěnou paličkou. Jako pominuta mlati paličkou do něčeho co je v te truhle a občas z ni vystřikne nějaka tekutina.

Allen

Kývnu paní Tiché na pozdrav a pak cestou k autu koknu na Honzu. "Vypadá to, že na Druhou stranu narazíš i tady. Doufám, že s tebou budu moci teď počítat. Chci toho kluka najít a přijít tomu na kloub. Za každou cenu. Doufám, že se umíš o sebe postarat, protože se musíme rozdělit kámo." Řeknu Janovi a sednu za volant. Počkám až přisedne. "Chtěl bych, aby jsi skočil do místního krámu a optase se tam na co půjde. Půjdu tam nejdřív s tebou, chci si něco koupit. Já zajdu za Bedřichem, to je ten starý mechanik co jsem se ho ptal na cestu. Sejdem se pak u školy, kdo tam dorazí dřív půjde vyzpovídat učitelku. Jasné?" To už říkám více méně za cesty.

Jan Koba

Přikyvuju. Rozdělit se asi bude nejlepší.
"Zeptáme se oba na ten rituál. Schválně, jestli nám řeknou stejnou verzi nebo ne. Jak moc se kamarádíme s vesnicí? A jak moc se mám bránit?"
Pak jsem se na chvíli zamyslel a dodal: "A kdyby se něco podělalo, neříkám, že se to stane, kam mám zdrhat?"

Allen

"S nikým se neper. Radši vycouvej. CHovel se jako prefosionál a věř si." řeknu Honzíkovi, zatímoc sjíždím kopec. "Když nebudeš agresivní a dáš si pozor aby jsi neurazil jejich víru, ať je jakákoliv tak by jsi měl být v pohodě. Buď nekonflitkní ale ptej se. Vím není to jednoduchý, na učitelku pak hlavně jeď s tím, že chceš najít toho kluka. Pokud ti bude odporovat, že asi jen utekl do lesa tak jí to vrať s tím 'a co když ne?' a nezapomeň sep tát na RIcharda. A jak říkáš samozřejmě i na tu zkoušku. Jo a nezmniňuj a Paní TIchou. Jen řekni, že už jsi ut mluvil s pár lidma, kdyby se někdo ptal." Řeknu mu ještě a doufám, že jsem an nic nezapomněl.

Vlk

Postavím se před Lori. "Hej, co se tu děje ?" řeknu co nejklidnějším hlasem směrem k ženštině...

Vlk

Učitelka sebou trhne a otoči se. Je to menši hubena žena něco kolem pěta dvaceti. Spiše ještě divka. Neni nijak zvlaště pěkna. Rozcuchane hněde vlasy vypadavajici z drdolu v tyle a tluste brýle na očich. Ty brýle ma tedka nakřivo. Spusti ruku s paličkou a upravi si brýle na očich.
Což? Co se ma dit? A proč se ptate? A kdo vubec jste? vychrli na tebe zmateně.

Vlk

"Jen že v recepci nikdo nebyl a byla tam krev. A vy tu do něčeho mlátite. Tak to vypadá divně." řeknu s úsměvem...

Jan Koba

Jen jsem přikývl a vystoupil. Vyrazil jsem ke škole. Cestou, tak, aby to nikdo neviděl, jsem si zkontroloval zbraně a zásobníky (Snažil jsem se i tak, aby to neviděl Allen). Uvidíme, co dokážeme, třeba narazíme na fantazii...
Zapálil jsem si nový doutník a vešel do krámu.
"Brýtro...Sirky, aspoň dvoje, pár věcí tady pro kámoše a pár informací.

Allen

V kráme si jen koupím jednoho ruma a vyrazím za Béďou. Až ho najde tak k němu dojdu. "Ahoj Béďo, tak jak jde opravovaní?" zeptám se ho.

Jan Koba

Otočil jsem se a kývl na Allena. Mě taky rum, pokud je kubánský... řekl jsem ještě. Když se za Allenem zavřely dveře, můj obličej poněkud změnil ráz na vážnější a já začal: Tak a teď ta netradiční položka v nákupu. Potřeboval bych se zeptat na vaši vesničku. Samozřejmě nebudou to nijaké otázky na tělo. Ale přišel jsem sem a lidé na mě hledí jako na cizího. Nerad bych porušil nějakou vaši tradici či nějaké vzácné místo, jistě mě chápete.

Vlk

Osoba před tebou je menši a ne nijak zvlašt pohledna žena zhruba ve 30tce. Ma ted jemně rozcuchaný učes, brýle v tlustých obroučkach a jemne pihy na obličeji. Na sobě ma střizlivej kostýmek se sukni a bilou zastěru jemně zastřikanou červenou vodičkou. Když si upravi brýle tak položi paličku na okraj truhly.
A ano. Vratnýmu zase tekla krev z nosu tak běžel do koupelny. Je to starej hypochondr a tak začal panikařit. řekne jemně překvapeně. No a ja připravuji hlinu na dnešni hodinu. Ale co tady dělate vy?

Allen a Jan

Kram je menši verze supermarketu. Vysoka a prostorna jednopatrova budova s ceduli Jarmilovo zboži. Vnitřek je zařizen jako klasický český supermarket s vysokýma regalama zaplněnýma zbožim. Mezi regalama občas vidite projit nějakeho ranniho navštěvnika a dvojici zrzavých sourozencu vykladajici nove zboži do regalu. Za pultem stoji menši zrzavý muž v rolaku. Ma usměvavý obličej a jemne vrasky kolem ust a oči evidentně od časteho smichu. Allen si u něho koupi lahev Božkova a odejde.

Jan

Daš na pult lahev kubanskeho rumu a podaš prodavači pětistovkovou bankovku on ti ji s pozdravem vezme a vyslechne tě.
Heh. Co byste potřeboval vědět pane? Jinak když už nechcete nikoho urazit tak se prosim podivejte na tu ceduli tamhle. ukazal ti s usměvem zrzek na klasickou ceduli ukazujici přeškrtnutou cigaretu.

Allen

S lahvi božkova jsi zamiřil podle toho kde jsi si myslel že by měl být Bedřich a chvili ti trvalo než jsi tam vubec dorazil. Když jsi vyšel zpoza rohu uviděl jsi na konci ulice Bedřicha jak mluvi s nějakým mladým parem . S klukem ve sportovnim oblečeni a s delšima hnědýma vlasama a s holkou na ktere jeji krasa byla vidět i z dalky. Divčina na sobě měla tyrkysove punčochy a mordý kabatek. Měla blondatou hřivu s tyrkysovým melirem. Když jsi se vydal nahoru tak par se s Bedřichem rozloučil a odešel opačným směrem než ty.
Když jsi přišel bliž Bedřich se na tebe otočil a usmal. Zdravim zdravim. Jsem dneska nějak popularni. řekne s širokým usměvem. Oprava jde dobře. Už to mam skoro hotove. řekne ti a ukaže na starou fordku pikup stojici nedaleko pod přistřeškem.