Připad u zamrzleho jezera

Ted je 02: 22 pražskeho času . 4. březen 2011

All

Je už pozdě. Ulice se pomalu ukladaji ke spanku a měsic visi vysoko na obloze. Když ale viš kam se koukat tak neusneš vubec nikdy.
V hospodě u Utopence v mistě kde zabava teče plným proudem a v tom proudu se utopilo již mnoho a mnoho oběti panuje klid. Popiraje všechny zakony přirody se jedna z nejstaršich putik v Praze skoro zastavila. Pivo větralo ve pullitrech a kořala stracela svoji jiskru. Vlkodlači hrozba stahla pulky i největšim hrdinum prahy. Ta nejostřejši sorta jenž chodi do tyto hospody se sice chlubila tim jak to všechno zvladnou ale ty jsi v jejich hlasech citil strach.
Seděl jsi za svým oblibeným stolem a dival ses na papir jenž ležel před tebou na stole. Natahl ses přez něho a šahl jsi po sklenici plzně. Přijemně tě zastudila do dlaně a nasledně jako ranni rosa sklouzla do žaludku. Tvoje oči ale pořad neopouštěli papir. Matouš Dobrovský. 11 let. Pohřešovaný. Nalezne 50 000. Prosim pomozte nam a najděte našeho syna.
Vypada to na lehký připad který ti dohodil jeden znamý. Ještě jsi citil jak zasycha barva na letaku. Jak řikal lehký připad. Kluk se stratil nedavno. Neni tomu cele dva dny. Policie prý po něm nepatra tak se rodiče chopili sve šanse. Taky na par dni vypadneš ze města. Řika se že městečko ve kterem se stratil ve Zamrzlem jezeře je skoro pořad krasně......

Vlk

Sediš doma před počitačem a pokoušiš se zaostřit na obrazovku. Moc to ale nejde. Trapi tě jine myšlenky. Vzpominka na jednu divku. Lorelai. Ostatni ji řikali Lori. Překrasna můza. Naposledy jsi ji viděl před dvěma dny. Neozvala se. Nezavolala. Na hodinach na kterech jsi ji potkaval nic nevěděli. Mlhavě si pamatuješ že řikala něco o braškovi v den před jejim zmizenim. Jak to vypada nikdo nevi co se s ni stalo. Prostě zmizela. Kdybys aspon věděl jeji jmeno...... Vidaš se s ni už skoro čtyri měsice. Pořad se ji pokoušiš zbalit ale je nedostupna jako skala. Řikala ti toho o sobě sice hodně ale nikdy neřikala odkud pochazi ani jake ma přijmeni. Kamarad ti sice sliboval že informace sežene ale už se neozval dost dlouho. Maš sam na sebe vztek. Straciš kontrolu a to se ti ani trochu nelibi. Měl bys něco dělat.

Jan

Značkneš ruku mohutnemu muži a ještě jednou vesele poděkuješ. Muž si posune bekovku do čela zmizi v podchodu. Z plných plic nasaješ svěži nočni vzduch a usměješ se. Vypada to že maš cos chtěl. Malou hospudku na Naměsti Miru pod nazvem U Utopence. Stači tam přijit utopencem ( tim jidlem) u sebe a dostaneš se do skutečneho podniku. Tam mužeš nait člověk nazývaneho Allen Nightling a maš to. Mohl by tě zavest do skutečneho Skryteho světa.

Allen

Vypiju celou sklenici a položím jí na stůl. Papír, ale stále projíždím rukama. Vypadá to na lehkou práci, který by v sobě mohla mít i malinký příběh, ale něco mi říká, že to tak jednoduché nebude. To co vypadá jako jednoduchá věc, co vám vynese spoustu sladkostí se většinou strašlivě zamotá.

Měl jsem dvě možnosti, zůstat u Utopence a nebo jet najít toho prcka. V Utopenci bych se vlkodlaků nebál, ne když tu je Maverick a další bandy ztroskotalých dobrodruhů. I dkyž by vlkodlaky nezahnali, tak by se přežrali tak, že by se nemohli hejbat. I když si nedokážu představit něco co by bylo schopné rozžvejkat Mavericka.

Mávnu sklenicí na krásnou Sandy. "Sandy poklade večerní noci, mohla by jsi mi donést ještě jednu zrzavou vodu?" Houknu na ní jemně s úsměvěm a čekám až přijde. Trocha večerního flirtu neuškodí, i když nepředpokládám, že by z toho něco bylo. I tak je ale se Sandy aspoň legrace.

Allen

Sandy se jen lechce usměje a nacvičeným pohybem natoči pul litr. Pak zamiři za tebou. Dneska ma na sobě upnute džiny barvy rozdrobených cihel, černý konverzky a upnutý kratký topik s potiskem man of war. Na hlavě ma jeden ze svých lasických šatku s jemným a vabivým vzorem.
Postavi pullitr před tebe a opře se svým chutnoučkym zadečkem o stul a obdaruje tě jednim ze svých usměvu.
Že jseš to ty tak si jednou zahraju na obsluhu. řekne křištalově čistým hlasem. A taky potřebuji aby se ten starej bručoun Joe zase namichl. Když je potichu tak je to v podniku k nevydrženi. Rozhodně lepši než radio. řekne a perlivě se rozesměje.
Na čem to vlastně pracuješ zlato?

Allen

"Pravda, Joe je dneska nějakej tichej. Asi si dává pozor na všechny zákazníky omráčeny tvou krásou." odpovím a pak před ní postrčím ten papír. "Říkal jsem si, že si zahraju na dobrého Samaritána a pojedu najít tady tohohle kluka. Dá mi to i příležitost vypadnou na chvíli na čerstvej vzduch. Víš co pojeď se mnou, rychle ho najdu a pak si můžeme užít krásný týden u jezera." Řeknu a usměju se na ní. Tentokrát s Vlkodlaky před prahem to určitě zabere.

Allen

Hehe. To bys chtěl co? řekne ti s usměvem Sandy. Je to sice dobra nabidka ale musim pomahat Joovi. Je to sice bručoun ale vždy se o mně dobře staral. A přez ochrany tohoto mista se vlkodlaci nedostanou. A když už jo tak přez Mavericka ne. pak si vezme ten letak do rukou a podiva se na fotku 11tiletýho blondateho kluka. Je pěknej. řekne s usměvem. DOufam že ho najdeš živeho. Kdy vyražiš?

Jan Koba

Dorazil jsem k hospůdce, kde mi podle kontaktů, má poradit nějaký Allen. Vešel jsem dovnitř a prakticky ihned jsem poznal, koho kontakt myslel. Menšího člověka snad v Praze nebylo. Dorazil jsem ke stolu a řekl: "Jste Allen...eeh...Nightling? Jsem Jan Koba..." usmál jsem se a stiskl mu ruku. Moje ruka byla pekelně ledová i přesto, že je jaro. "Jeden můj přítel mi řekl, že máte zkušenosti se světem za "dveřmi, možná byste mi mohl pomoci."

Jan

Otevřeš dveře a vejdeš dovnitř. Do nosu tě udeři silný pach kouře a do oči nevidane obrazy. Zaprve vnitřek hospody nevypada vubec tak jak jsi ho viděl skrze okna. Mistnost je mnohem větši a podlaha je na některých mistech pouze z udusane hliny na druhých zase z ohoblovaných prken. naproti dveřim stoji bar upletený z prouti a zakončený deskou z krvaveho dubu. Za nim se až k vysokemu stropu zveda les lahvi barev a tvaru tobě nevidaných. To se týka i obsluhy. Vysoký vyzablik s namodralou pokožkou a opuchlým jazykem se pomalu pohybuje za pultem a vedle něho se o pult opira skoro tři metrova zelena zruda oblečena do černeho týlka a maskaču. Oholena lebka vrha na strop nazelenala prasatka. Neni to ale to nejdivnějši. To hoste. V nejdalnějšim rohu sedi golem a smutně zira do plneho pullitru piva a němě se pokouši probudit svoje usta k životu. O par stolu dal jeden z proměněných přivržencu Cthulu ožužlava svýma chapadlama opilý meloun a v chrlive a bublave řeči rozmlouva s kostlivcem v renesančnim kamizolu. Kostlivec mu neodpovida jen si upravuje svuj velkolepý klobouk s perem a zubi se.
Allena Nightlinga uvidiš ve prostředni časti. Tam kde toho nejvice zaslechne. U jeho stolu je taktež opřena mlada a krasna divka se snědou pokoužkou a šatkem ve vlasech. Divka ma na sobě cihlově červene přilehave džiny, černý minitopik a černe konverzky. Ma velice krasnou štihlou postavu s nadprůměrným poprsim a krasný obličej vyzdobený jemným makeupem a modrým kaminkem v nose. Perlivě se směje a evidentně si nechava libit Nightuv flirt.

Jan Koba

No potěš... řekl jsem si a s trochou strahcu v očích jsem si zapálil kus doutníku, který jsem měl ještě z rána. Snažil jsem se na nikoho moc dlouho nezírat, ale prohlížel jsem si ty bytosti velmi obezřetně. Pak jsem si uvědomil, že mnohem nenápadnější bude si někam sednout. Došel jsem ke golemovi a trochu zakoktal: Promiňte, pane, je, je tu místo? Sedl jsem si a mávl na obsluhu. Nightlinga jsem zatím tedy nekontaktoval. Kdo ví, co je zač.

Jan

Golem na tebe zvedl svoje planou ci oči a šahnul pod stul. Za chvili vytahnul malou černou tabulku a kus křidy. Na tebulku nakreslil tři pismena *ANO* . Jak jsi mezitim viděl žadný čišnik nebo čišnice tu nechodili a barman se tě ani nevšiml.

Jan Koba

Odklepl jsem doutník pod stůl a odkašlal si. SLečno? Mohu poprosit o rum? Směřoval jsem otázku samozřejmě k oné číšnici, která mluvila s Allenem.

Allen

"Takže mi zase zlomíš srdce. Ale dobrá, když jde o Joea tak to chápu. Někdo na něj musí dát pozor, aby někoho neusmrtil svým břitkým ostrovtipem." zaostrovtipkuju a taky se usměju. Pak se podívám na na tu fotku. Trošku mi přejde mráz po zádech, když se zamyslím, že bych toho kluka mohl najít mrtvého. Nikdo si nezaslouží umřít a už vůbec ne tak brzo. "Dopiju a vyrazím," odpovím Sandy a jsem najednou vážnější. "S tímhle se nedá čekat, už to budou skoro dva dny."

Vlk

Praštím do stolu a zvednu se. Vytáhnu mobil a zkusím znovu vytočit její číslo. Pokud to znovu nezafunguje oblíknu se a pomalu vyrazím ven na průzkum ulic. Těkám očima po obou stranách ulice. Nemám nijak pevný směr, prostě jdu po místech kam jsme spolu občas zašli nebo se potkali. "Musim jí najít, za každou cenu." šeptám si co chvíli pro sebe. Koukám i jestli nezahlédnu nějakou její kamarádku...

Jan Kovak

Slečna u stolu se mezitim bavi s nějakým skrčkem u jednoho ze stolu. Při tvem rozhovoru se na chvili otoči a daruje ti oslnivi usměv. No poprosit mužeš ale dokud nezajdeš k baru tak rum nedostneš. Tady obsluha je každý sam. řekne ti s lehkým usměškem a vrati se k rozhovoru. Golem mezitim napiše něco na svoji tabulku a ukaže ti ji.
*MA PRAVDU* .

Allen

Při slovech noveho zakaznika se Sandy otoči a odpovi mu s oslnivim usměvem a lechkým usměškem. No poprosit mužeš ale dokud nezajdeš k baru tak rum nedostneš. Tady obsluha je každý sam. pak se zase otoči k tobě.
Tak přeju hodně štěsti. Až se vratiš tak se stav. řekne a pak se odhoupne od stolu a vrtě svou dokonalou prdelkou odejde zpět za stul.

Vlk

Prochaziš ulicema a jedinim tvým společnikem je měsični svit. Prazdnota zaplnila nejen ulice ale i srdce. Jako odpověd na tvoji naladu na dlažbu spadli prvni kapky deště a hned na to se ozvalo cvaknuti deštniku. Když ses otočil uviděl jsi tam Anežku jak vychazi z jedne čajovny kam tě Lori často bravala. Pamatuješ si že v ty čajovně pracuje a že se s Lori dobře znala.

Spoiler:

Vlk

Otočím se a pomalým krokem přejdu k ní. "Ahoj, Any." na obličejí mi hraje široký úsměv. "Můžu se schovat ?" kývnu na deštník. Pokud odpoví kladně převezmu ho a držím ho nad námi. "Jak se vůbec máš ? Dlouho jsem tě neviděl. Naposledy, když jsem tu byl s Lori." dám lehký důraz na poslední slovo a sleduju její reakci.

Vlk

Anežka se unaveně usměje a pusti tě pod deštnik. Ježiš tebe jsem už neviděla ani nepamatuji ale Lori se tady nedavno stavovala. řekne s usměvem a lechce se do tebe opře ramenem. Když ja pořad nechapu co na ni vidiš. Stejně jako všichni. řekne ti a jakoby mimochodem se dotkne tve ruky.

Vlk

"Nedávno ? Nebylo to náhodou před dvěma dny ?" usměju se a otočím se na ní. Přiblížím se k ní víc než předtím. "Je tu trochu zima." vypláznu na ní jazyk. "Jo to je záhada. Ty a Lori v sobě máte kouzlo který všechny kluky nutí aby po vás koukali." řeknu s klidem.

Allen

Vstanu a položím jednu nohu na židli to teatrálního gesta. "Ni déšť, ni sníh, ni slota a bůhví jakej jinej blibajt mi nezabrání navrátit se do této svatyně a vychtnat si pivo a společnost té nejkrásnější ženy světa!" Zvolám k Sandy. Štamgasti to berou s rezervou stejně me znají a ty ostatní mě můžou políbit šos.

Vlk

Anežka se lechce ošije při dalši zmince o Lori a vice se k tobě přitahne. Je o něco vyšši než ty a tak ji vidiš přimo do tvaře. Na unavene tvaři se ji objevi sladkej usměv a dýcha o něco rychleji než je tomu zvykem.
Jsi sladkej. Pokračuj. řekne ti a našpuli svoje plne rty. Přitom se lechce vypne v zadech takže se ji krasně vyrysuje zadeček sformovaný cvičenim. Viš že Anežka hraje volejbal a je to na ni vidět.

Spoiler:

Allen

Sandy se perlivě rozesměje při tvem proslovu a Joe schova hlavu do dlani.
Poslyš Nighte! Z tveho optimismu se mi děla zle. A to jsem si řikal že po svem dlouhem tonuti mně už nic trapit nebude. Ale počkej si jednou ti ten tvuj ostrej jazyk rozřizne hlavu vejpul! vyhrkne Joe a na ex do sebe obrati trojdecku Dablových zvratku ( toto piti se děla z Dabelske podstaty buhvi čeho, ani ne před třema dny jsi viděl jak po tohmle driaku se jeden z novačku pul hodiny svijel na podlaze než exnul . Zbytek se sazel jak dlouho mu to bude trvat) . Maverik se mezitim lechce uchechtnul do sveho džběru radioaktivniho piva . I přez to že vypada jako nemluvnej idiot a taky se tak chova viš že ma na dalku udělanej diplom z psychologie a sociologie z Oxfordu.

Vlk

"Sladkej ? Spíš pěkně kyselej." ušklíbnu se. "Chceš si kousnout ?" zasměju se ještě, je jasně vidět že to myslím v žertu. "Můžu tě doprovodit domů ? Bohužel auto tu nemám tak musíme pěšky."

Vlk

Noo ke mně domu je to pěkna dalka. řekne ti a jemně tě vezme za ruku. A krom toho mam doma spolubydlici.

Vlk

"Tak vidíš. To bych nebyl gentleman, kdybych tě nechal jít tak daleko samotnou ne ?" vypláznu na ní jazyk. Doprovodím jí až domů, po cestě občas mrknu na hodinky a vedu nezávaznou konverzaci. Pokud se nic zvláštního po cestě nestane dovedu jí až domů. "No, rád bych se stavil ale bohužel musím ještě někam zajít. Ale zavolám ti." usměju se na ní.

Vlk

Jen behlesně přikývne a vice se k tobě přitiskne. V duchu si proklinaš a pochvaluješ pomalý a chladný rozjezd jara. Neviš jak bys reagoval na dotek horke a vlažne kuže krasne divky. Tak jen se usměješ a vedeš ji až domu po cestě vesele rozpravěje o nejnovějšich filmových novinkach a ochromuje je ruznýma malo znamýma faktama.
Po cestě ve tmě potkate obrovitou a zavalitou postavu tahajici prodlouhle a ohybajici se baliky podobajici se srolovaným kobercum. Při tomto setkani se k tobě Anežka ještě vice přitiskne. Když se přibližite vice uvidite že ta přez dva metry vysoka a určitě skoro 150kilova postava je pracovnik kanalni služby. Oblečený v monterkach a s kapuci na hlavě taha prodlouhle baliky v černých pytlech za kanalu do sve opryskane dodavky. Když prochazite kolem tak se na vas kratce podiva a ty uvidiš dvojici podivně nehýbných a jakoby skleněných ale přitom vřelých oči nad dýchaci maskou. Pracovnik vam lechce pokyne a pod maskou by se dal tušit i celkem přijemný usměv a pak se vrati zpět ke sve praci. Ještě si všimneš že ma na rukou par vazaných palčaku.
Když se nakonec dojdete k jeji koleji tak tě ještě na rozloučeni obejme a jakoby nahodou tě letmě polibi na krk jasně davaje najevo jeji chtič. Okrom toho citiš jeji horký a zrychlený dech na svem krku. Moc dobře viš že Anežka je ve škole považovana za šprtku a takove v posteli bývaji neskutečný.
Pak se od tebe odtahne a patravě se ti zadiva do oči čekaje odpověd.

Vlk

Kývnu na pracovníka a pokračujeme dál. Najednou mě políbí, trochu mě to vyvede z míry. Usměju se a položim jí prst na ústa. "Zavolám ti. Hezky se vyspi a moc neponocuj." mrknu na ní a vypláznu jazyk. "Jo a prosímtě, Lori si viděla naposledy před víc jak dvěma dny ? Nevypadala vystrašeně nebo tak něco ?" optám se nezvědavým tónem a nepřestávám se jí dívat do očí.

Allena

Zasměju se a podívám na Joea. "Jen se nedělej, miluješ moje vystoupení! Jsou to jediné zajímavé věci, které se tu dějí, když Maverick zrovna nekope někoho do zadku." Řeknu a pak se s pivem ruce přesunu k Maverickovi.

"Ahoj Mave," řeknu mu a vylezu si na stoličku vejde něj. Je to velice vtipný pohled vzhledem k tomu jak je velikej. "Nějaké zajímavosti z poslední doby? Otravuval tu někdo nevídaný?" Zeptám se ho. Vždy mě dokáže donavigovat k nějaké zvláštnůstce. Zeptám se teď abych si to mohl probrat v hlavě cestou k Jezeru.

Vlk

Anežka se jen vzdychne.
Ty mi nezavolaš že? A když jo tak budeš chtit být jen kamarad že? Lori vždy sebere ty nejlepši kluky. A jinak ano byla u mně a vypada jemně postrašeně. Šlo o jejiho bratra . Prý ma nějake problemy a tak se vratila domu. Do městečka Zamrzle jezero. řekne a otoči se k odchodu. U dveři se ještě otoči a podiva se přez rameno na tebe. Ahoj. A děkuji žes nezneužil me bezmocnosti. Jo a celým jmenem se jmenuje Lorelai Ticha. řekne ještě a pak zmizi ve dveřich zanechavaje tě pod deštěm. Až ted si všimneš že držiš jeji deštnik.

Allen

Jen se nedělej Nighte. Kdybys tu nebyl tak už konečně zhebnu a v raji už nebudu namodralej a nafoklej a tuna středoškolských kočiček mi bude lizat kulky. Joe se na chvili zastavil v mluvě aby se ujistil že z nebe nesjede blesk a nepošramoti mu zrcadlovky a pak zase porakračoval. Někdy si řikam že jsi jedinej zatracenej parchant který mně tady drži. Třeba někdy při zbirani historek tě někdo zbavi toho tveho prokleti.
Ty se mezitim dostaneš k Maverickovi a sedneš si na stoličku. On si tě poslechne a pak skřivi svuje usta zdeformovana klama do něčeho podobneho usměvu.
Ne v podsledni době je tu nuda. Akorat nedavno tady byl parek elfu. Řikali si Ružička a Lukavčik. Byli tu za Štovikem. Znaš ho ne? Pul elf . Zabavnej typan. Elfove dělali bordel a my jsme je se Štovikem vykopali. Docela dost nas pošramotili ale srolovali jsme je do koberečku a bude trvat docela dlouho než se daji dohromady. řekne ti Maverick a hrdelně se rozesměje.