Noc je ještě mlada

Kristiina

Pojidaš palačinky a těšiš se přijemny atmosfery.

Mira

Když jsi se zrovna pouštěla Judas priest tak se vedle tebe posadil Kauffman. Vzal si spoza pultu dvě pivka a jedno ti podal.
Ahoj Miro. Vubec ses nezměnila.

Kroenen

Doktorka tě zašila a snad vykoupala v desinfekci. Potom ti na kuži něco připlacla a zavelela ti se oblict.
Jistě všichni tady pracuji pro barona však mu to tady všechno patři. řekne ti zatim co se oblekaš.
Takže jestli už nic nepotřebujete?

Nero

Lara se pod tvym dotekem prohne a zavrni. Zajede ti rukama pod šaty a začne tě na tvou chut až přiliš pomalu skoumat. Pak se k tobě ohne a ty vidiš jiskřičku zabavy a vzdoru v očich. Lechce se ti dotkne jazykam jeden spaleniny a pak jede vyš a vyš. Až ke krku.

Nero

Slastně si užívám jejích dotyků. Jedno rukou jí přitom stále tisknu zadek a druhou jí zajedu pod šaty...

Mira

Podívám se na Eddieho. Nějak o něm nedokážu přemýšlet jako o Kauffmanovi. Stále vidím toho mladého nadšeného a hlavně cílevědomého chlapa. Pořádně nevnímám to jak se změnil, i když ho teĎ vlastně vidím prvně po desítkách let tak ho ihned poznám. Oba jsme se navzájem znali tak jako jsem nikoho nikdy neznala. Každý pohyb těla, každé pocity. Věděli jsme co má ten druhý za lubem a jak ho přesvědčit, že to co chci já je to nejlepší. Poznala jsem ho hned. Hýbal se tvářil se stejně. I když se to snažil skráývat tak jsem v něm četla jako v knize a věděla jsem, že on stejně čte i ve mě.

A poprvé. Poprvé od doby co jsem ho zastřelila mě zahryzalo svědomí. A taky přišla hned úleva. Úleva z toho, že jsem ho nezabila.

Na tváři mi steče slza a ani jí nesetřu. Je to jen jediná slza. Pak se torchu smutně usměju, chytím pivo a odpovím mu. "Vypadám stejně, ale uvnitř jsem už jiná. Pak se na chvilku dívám do země, než vzhlédnu a podívám se mu do očí. Za tohle mě asi nebude mít rád. "Odpusť mi." řeknu jen.

Mira

To je v pohodě . Odpovi ti s usměvem Eddie. Po ty střele do hlavy jsem našel novej smysl života. Respektivě našel jsem nove životy. Kauffman jak jste mně poznali nedavno nebyla moje prvni totožnost. Už jich mam na hřebiku vic. Tudiž ani se na vas nezlobim za to že jsem se z luxusniho appartma v slumech přestěhoval do maleho kamrliku nad hospodou. ještě jednou se na tebe usměje a pořadně se napije pivka.
Vypada tedka jinak. Ma medvědovitou ale šlachovitou postavu. Měři skoro ke dvou metrum a na obličeji ma par novych jizev. Na tvařich ma lehke strniště a bradku. Vlasy ma od posledně trochu kratši tak akorat po ramena a stažene dozadu rockerskym šatkem. Na krku se mu houpaji bryle v silných obroučkach. Na sobě tylko s logem metaliky a ošoupane džiny. Na nahou těžke motorkařske boty a hromadu prstenu na rukou.
Jinak ted se zase jmenuji jinak. Mužeš mi řikat Webber. Ale už mi neřikej Eddie. Zname se sice už dlouho ale Eddie je mrtvej.

Kristiina Minttu

Než dojím palačinky, vrátí se mi klid a mám pocit, že dnešní dobrodružství bylo jen sen nebo film, který jsem viděla. Po jídle si vychutnám vodku s džusem, pak zaplatím a vydám se domů. Pokud cesta trvá do hodiny, tak pěšky, pokud déle, odchytím si taxi, nechám se odvézt někam na ulici pár bloků od svého bytu a zbytek dojdu.
A doma už jen sprcha a spát...

Mira

Mé oči zabloudí na jeho čelo, hledajíc jizvu po kulce. Lehce se pousměju, jeho ujištění, že si z toho nemám nci dělat trochu pomohlo, ale ne moc. "Dobrá Webbere. Ehm Webe." Webber je moc dlouhý a nepříjemně neosobní." Napiju se zhluboka piva a užívám si chvilinku hudby. Pak už můj hlas zní zase vyrovnaně a slzu otřu. "Po pravdě. Za to co se ti stalo ve slumu jsme opravdu nemohli. Jen jsme se k tomu nachomítly. I já jsem málem schytala kulku." řeknu mu. "Kdo by, tě mohl vlastně chtít vyřadit kvůli slumům. A nebo se přez tebe taky chtěli dostat k Hawkovi."

Mira

Ano šli po Hawkovi. Jakpak jinak když se takova znama osobnost objevi v Perle. No možna že byli tak nevybiravi a vystřileli tolik lidi i protože se chtěli dostat přeze mně ještě k jedne informaci. řekne s usměvem a zapali si cigaretu.

Mira

Zakroutím hlavou a usměju. "Ještě k jedné věci. Hádám, že k věci o ktré mi neřekneš. Koukám, že zvyk něco nakousnout a pak o tom dál nemluvit ti zůstal." Pak se znovu napoju piva a akorát se zmněila písnička. "Je vidět, že jsem jen malá ryba, když jsem za celý svůj život o Hawkovi neslyšela. Nebo se nepohybuji v těch pravých kruzích. Každopádně tenhle podnik zatím vypadá skvěle. Přesně můj půllitr piva." DOdám a úsměv se mi drží na tváři. S trochou štěstí ani není moc hranný.

Mira

Ano nedivim se že jsi o něm neslyšela. Neni to sice Michael Jackson ani R.J. Holmes. Neni přimo kriminalnik ani nepiše knihy či tak. Je to spiše dobrodruh. řekne a usměje se. Řika se o něm že i přez to v jakych kruzich se pohybuje a kde všude byl tak ještě nikde nikoho a nic nezabil. Je to prostě jestřab. Vždy volnej tvor ktery si muže dostat kam se mu jen zachce. Vim taky že jsou se s Snowem velice dobry kamaradi.... i přez to že se potkali jen parkrat. Jinak diky za pochvalu. Todle jsem toužil otevřit už hodně davno. I když ted to slouži trochu jinimu učelu než jsem puvodně planoval.

Mira

"Je to tu fajn. Vypadá to, že peníze to dělá a je tu klid. Pořádáš tu i koncíky?" zetpám se ho se zájmem, ale pak mi myšlenky sjedou zpět k Hawkovi. "Každopádně, když jsme Hawka našli tak na tom byl mizerně. A to hodně mizerně. Nevím jestli ho do tohohle stavu dosta ten Andersnův byt, ale nedivila bychse tomu. Z toho místa mi stáli vlasy. Vážně jsem z toho mělá enrvy v kýblu a to nemám ve zvyku."

Mira

Jak se tam dostal Hawk? Baron ti to neřekl? No tak asi to ještě nemaš vědět. To viš krasko ja jsem začal s novym biznysem a tudiž ti nemužu řict uplně všechno. Webber se zasměje až mu zaskoči. Rokašle se a pak to splachne pivkem. Evidentně to už přehani s kouřenim.
Tak jo Miro. Ja už se s tebou musim rozloučit. Musim ještě něco zařidit a myslim že ty byses měla vyspat. Přeci jenom zitra tě čeka perni den. řekne ti s usměvem a zvedne se.

Nero

Lara ti vlepi dlouhy a horky polibek. Nechavaš se scela poddavat jejimu vabeni a přestavaš vnimat co se děje. Hudba ti huči v ušich a před očima se ti zatmiva. Jen jako v mrakotach vidiš jak tě vytahuje před barak a ty rozjařeně skačeš do prvniho taxiku ktery potkaš. Taxikař se celej bez sebe když ho v jizdě zastaviš jednou rukou a Lara nadšeně zatleska. Zavrčiš na taxikaře adresu a u domu mu daš štědre vzropitne. Ale to je jedno . Je to jedno protože to co zažiješ potom v porovnani se stracenymi penězni ..... neda se to vysvětlit. Ale vysvětlovat bude co. Třeba hluboke ryhy na zdech a rozbite schody při vaše male předehře. Domaciho to bude velice zajimat. Tvoje navštěvniky bude spiše zajimat vyražene bezpečnostni dveře a postel rozdrcena na cimpr campr. Tebe bude zajimat spiše to proč ty hluboke drapance na tvym těle se skoro nehoji . A hlavně to proč vlastně nikdo v baraku se celou noc nevyspal?

Don

Ještě v noci tě někdo vyruši. Přimo uprostřed sexu. Je tak dotěrnej s tym domofonem že tě nakonec přitelkyně ze sebe prostě schodi s tim že maš zjisti kdo to je.
Nakonec musiš dovnitř pustit korporačniho poslička ve střednich letech. Brejličky a nenapadnej zevnějšek. Mluvka to moc taky neni. Poda ti pad na kterem musiš podtvrdit par věci a pak něco vytuka na svem přenosnem počitači. Něco zapipa a Emily ti ohlasi že vzorek byl předan. Pak ti na zavěr předal dopis . Ano ručně psanej dopis. Raritu kterou jsi viděl jen parkrat v životě. Letaky a podobne sragory ano. Ale v dnešni době se ručně psany spravy použivaji jen na diplomech.
Pak posliček odejde a necha tě o samotě s dopisem. Divaš se na obalku a vtom tě zavola tvoje mila. Chvilku vahaš ale nakonec ho s usměvem odložiš na stul a vzdališ se do ložnice. Rano tam stejně ještě bude.

Mira

Jen zakroutím hlavou. "Všichni kromě mě ví všechno. Super." řeknu a usměju se. DOžahnu pivko. "Mno to je jedno, stejně až to bude potřeba tak se to dozvím. A nebo umřu, tak to bude fuk. No ráda, jsem tě zase viděla. Musíme to co nejdřív zopakovat, i když chuť tě střelit budu mít ještě hodněkrát. Tak se zatím měj." dodám nakloním se a dám mu pusu na tvář. "Jsme ráda, že jsi tu," zašeptám mu do ucha a pak bez dalšího slova nebo ohlednutí odejdu. Sednu na Vespu a frčím domů. Byl to dlouhý den, takže se pořádně osprchuju a odrbu. Pak se vemu datapad, načtu si rozečtenou knížu, napustím si vanu a jen tak relaxuju ve vodě. Když se mi začnou klížit oči tak se jen utřu a jak má pán bůh ztvořil zapadnu do peřin. Jen rukou zkontroluju jestli, jen nůž na pelesti postele po ruce a upadnu do spánku.

Donald Bernulli

Jasně lásko, už běžím. Odložím dopis na stolek v obývacím pokoji. Ještě jednou na něj pohlédnu. Emily, dej mi na to pozor. A kývnu k dopisu.
Vydám se nejkratší cestou do ložnice, kde odčiním to hrubé přerušení až oba usneme přitulení a propletení jeden s druhým.

Ráno mě probudí sluníčko a pískově oranžová kočka s černými tlapkami kterými se na mém obličeji dožaduje pozornosti. Podívám se na budík, zkontroluju jestli Sára ještě spí. Naštestí ještě spala. Vezmu Isabel pod rameno a za nespokojeného mňoukání vyrazím na výpravu za snídaní.

Teď zrovna jsem děkoval bohu za to že mě tehdy Sára přesvědčila aby kuchyně byla hned vedle ložnice. Cesta za čajem a sušenkama tedy nebyla moc dlouhá. Otevřel jsem konzervu pro kočky a dal té malé otravě gáblík. Sám jsem si udělal čaj a došel si pro obálku. Položil si jí před sebe a usrkával čaj. Pak v jednom popudu jsem jí otevřel a zjistil co je uvnitř.