Male městečko Brasva

Donald Bernulli

Špatně? Ne. Ale všichni jsme z tohohle místa nervozní. Určitě existuje v tomhle proklet...... zarazím se a něco mě napadne. ...hrozným městě nějakej příjemnej penzion nebo hotel. Prostě bych rád nějaké pohodlí a jistotu že se budem moct přes noc vyspat všichni. kývnu směrem ke dveřím. Navíc by bylo opravdu fain mít místnost kterou bychom mohli využít jako operační středisko. z hluboka se nadechnu, protože doted jsem mluvil na jeden nádech. A navíc je tu připojení na houby. Blíže centru by to mohlo být lepší. A bez netu se asi moc nehnu.... Nemyslíš?
Až ted si všimnu tašek se zbraněmi. Dojdu k nim a mrknu dovnitř. Zvědavě si začnu prohlížet elegantně vypadající zbraně. Vytáhnu jednu a začnu jí otáčet v ruce. Skenovací skript se mimovolně spustí ale nevšímám si toho že si Emily naskenovala zbraň kterou už má dávno v databázi. Musím používat tyhle zbraně? Nebo se nedostanu do přestřelky. podvědomě si promnu hrudník.

Nero

No přiznávám že tohle není nic moc ale podle toho jak vypadá město tu nic lepšího nebude. Ber to tak že sme mohli dopadnout hůř. řeknu mu klidně. Ale jak chceš...když budou souhlasit ostatní mě je to jedno. A jo...vezmi si je pro jistotu. Sice seš vědec ale to neznamená že se nemůžeš do přestřelky dostat.

K.R.Kroenen

Vstanu po tvrdě prospané půli noci a navlíknu na sebe ty svrchnější části uniformy. Hele, doktůrku, co ti řekla ta tvoje chytrá mašinka? Jseš nějakej nervózní... Nože zastrkám do pouzder a utáhnu si vysoké boty.

Mira

Opláchnu si obličej a vykloktám si. Zapomněla jsem jako vždy na kartáček. Když vylezu z koupely tak se Don baví o změně hotelu a pak s e zpetá nazbraně.
"Nemám nic proti změně noclehu, aspoň budem mobilnější. A až vstane pan čaroděj, možná by mohl svými mystickými schopnostmi zjisit něco víc, podobně jako včer v té chatě." Při vzpomínce na chatu se otřesu. "Co se zbraní týče, tvůj revolver by měl stačit, ale je lepší použít to co jsme dostali. To se dá pak bez výčitek svědomí zahodit. Nehodlám tě brát do přestřekly, ale nedokážu zaručit, že se do nějaké nedostaneš. Jo a určitě si vem vestu, ta se nikdy neztratí."

Donald Bernulli

Pod dopadem argumentů si pod sako nasoukám vestu a vezmu si jednu z pistolí. Revolver za pas a pistoly do podpažního pouzdra. Po chvíli popotahování odložím revolver a nechám si jen pistoli. Jop, jsem nervozní. Z tohohle města mi běhá mráz po zádech, z toho chlápka dole mám husí kůži a z toho domu včera mám noční můry. Navíc nejsem střelec ani nijak jinak zkušený člověk z terénu. Proto mi omluvte mé občasné výlevy strachu. Navíc si stejně myslím že nějaký pohodlnější hotel by tu být mohl. Co Emily? Najdeš mi něco?

Nechám hledat nějaký rozumnější hotel který by mi dodav větší pocit bezpečí než tenhle.

Tak, co teď hodláme dělat? Nebo to bude zas: Done, najdi mi xxx. A tam vyrazíme aby jste se ve finále mohli s někým postřílet?

Usměju se na Miru která vyšla z koupelny a mrknu na ní. Jinak co bys rád věděl z toho všeho co mi "moje mašinka" řekla. Mám mapy, mám pár informací o lokálních dějích atd. mám informace o moderní historii tohohle místa i pár datumů historie......méně moderní.

Nero

Vyrazím do koupelny hnedka po Miře. Po cestě si vylovim kartáček a začnu se zkulturňovat. Po chvilce vylezu a odnesu věci do báglu. Okázale ignoruju neprůstřelnou vestu vedle postele. Tak jestli už jste dokočkovali....co máme dneska v plánu ? optám se jen tak mimochodem...

Mira

"Plán? Musíme najít toho mustanga. Je to naše jediné vodítko. Taky by jsme se mohli podívat po tom Cirkusu, ale pokud ho najdeme tak za žádnou cenu, nikdo z vás něpůjde dovnitř je to jasné? Done jestli si pamatuju z briefingu tak se tu dolovalo. Jetli má tady v okolí vzniknout nějaké neštěstí, které ten blbej cirkus předpovídá tak bych ráda zjistili o co jde. Nemohli tím dolováním, třeba narušit tektoniku tady v Rumunsku? Cokoliv. Chytám se stébel trávy." řeknu a prohrábnu si vlasy. "Prozatím se asi zbalíme, vzbuďte někdo Reného. Zkusíme najít jiné ubytování."

Pak mi zapípalo PDA. Podívám se na něj, je tma zpráva na Private Clubu od Dee. "Hmm něco se děje. Dostala jsme zprávu od Dee. Pokračujte beze mě dyžtak se s vámi pak spojím. Je možné, ale že budete muset pokračovat sami, takže na mě nečekejte s ničím. A teď potřebuju aby mě někdo svezl, za deset minut bude zptáky. Stejně musíte balit a Don má ještě určitě nějakou práci. Done pošli mi pak ty data o které jsem tě žádala. Nero svez mě třeba ty, když už jsi včera řídil." S tím se ujistím, že mám pistoli v pouzdře a Nero, nebo aspoň někdo jinej jde se mnou. Z jedno z polštářu strnu povlečení a dám do nej jednu útočnou pušku, nějaké zásobníky a krabičku s municí(pokud zásobníky nebyli anbité) pak to celé smotám. Poradím si s tím potom, teď to jen vemu. Batoh s mýma věcma si nahodím an záda a jdu se svým řidičem.Schody dolů beru po dvou.

Nero

Podívám se na svojí nevybalenou tašku a ušklíbnu se. Tvé přáni je mi rozkazem. Akorát musim najít klíče. vezmu svůj kabát a hodim ho přes sebe. Klíče zacinkaj v jedné z kapes jdu dolů za Mirou odemknu auto a nechám se navigovat kam chce jet. Asi nevíš proč tě chtěj jinde vid ?

Nero a Mira

Projdete ztichlou a potemělou halou ven. Hned do mlhy a deště. Ted brzo rano todle male rumunske městěčko nevypada o nic přivětivěji než při bouřce. Možna dokonce i huř.
Nero nastartuje auto a vyrazi přez mlhou zaplěne ulice ven z města. Ošklive budovu se mihaji za okynkama auta a navozuji nepřijemnou atmosferu. Tu a tam zahlednete pohyby v oknech. Povlavajici zaclony nebo rychlý pohyb těla schovavajiciho se za okenici. Na sobě neustale citite upřene pohledy.
Když opustite obydlenou čast a vjedete do pohřebiště starých důlnich stroju a konstrukci neskuteně se vam odlechči. Až nepochopitelně. Podle gps najdete misto hned pod věži elektricke rozvodny. Vedle ni vidite nějaký pohyb. Jako kdyby někdo čihal v hustem porostu okolo opuštěne věže.

Donald Bernulli

Jen přikývnu Miře, zamávám při jejich odchodu. A stihnu tlačítko odeslat které jsem měl připravené na tento moment. Naházím věci do tašky několikrát přitom zavadím o pistoly, která mi neustále překáží. Pak když mám sbaleno si opět sednu a začnu dolovat informace o lokální těžbě a seismické profily poslední doby. Během toho se snažím pomocí hrozně špatného připojení dolovat informace z místních parkovacích automatů a průjezdových čidel jestli bych někde nenašel ford Mustang který by odpovídal popisu.

Spoiler:

Mira

"Nevím proč mě chtějí na něčem jiném," řeknu Nerovi během jízdy. "Až se zase uvidíme, tak ti to možná řeknu." Dodala jsem potom. Možná, protože si nejsem jistá, jestli to má vědět. Cestou rozeberu pušku na měnší díly, aby nevypadala tak puškovitě. Povlak pak nacpu ještě do batohu, nebo ho aspoň a batoh přivážu.

Chvíli jsme mlčky jeli a pak jsem ještě promluvila, když jsme dojeli do industriální zóny. "Dej zatím pozor na ostatní, na téhle akci něco smrdí. To město mě nesedí. Čmuchám tu magii a když je v něčem magie, tak to nevěstí nic dobrého. Protože věci okolo magie nejsou vždy vyřešit kulkou do hlavy." S tím jsme dorazili na místo

"Tak hodně štěstí," řeknu. V podrostu zaregistruju nějaký pohyb. Bůh ví o co jde. Tasím pistoli a schovám jí v kapse, ruku na ní nechávám. S tím vystoupím s batohem na zádech, přes levé rameno. Ruku mám na pistoli vk apse kabátu, levačkou si přidržuju ucho batohu. Dávám pozor nejen na pohyb v kořiviskách, ale i okolí, připravena uskočit, nebo se vrhnout na zem, kdyby se něco mělo stát.

Křovi zapraska a z něho vyskoči osoba. Vlajici copanky. Ošuntěle šaty a kost v rukou. Uvědoměni si kdo to je ti zastavi prst od výstřelu. Osoba ktera ktera tedka před tebou čuči na velkou kost ve svých rukou je Hawk. V okamžiku sebou trhne a kost pusti na zem a pak se otoči na přichazejici lidi. Mrkne na tebe a ze stoje přeskoči křoviny směrem k tobě.
Ahojky slečno a pane. Takže vyrazime všichni ? Ja jen že jsem měl dopravit jen vas slečno.

Nero

V klidu. Bude to jako dovolená na hawaji. usměju se a pak vyleze Hawk. Hem ? To jako že já mám jít s váma jo ?

Mira

"Zpráva mluvila jen o mě. Nero mě jen přivezl." řeknu a zplovytaženou pistoli nechám dál ležet v kapse. Jeho vzhled ohodnotím jen pozvědlým obočím nad jedním okem. "Můžeme vyrazit?" zeptám se a vykročím k Hawkovi.

Hawk si jen opraši šaty a štastně se na tebe usměje. Upravi si vlasy a stahne tu hromadu copanku do jednoho ohonu.
Jak chcete slečno. Tak ahoj chlape. ještě prohlasi směrem k Nerovi a natahne ruku směrem k Miře.

Mira

Podám mu levačku.

Hawk ti jemně sevře ruku a rozeběhne se. Jeho rychlost tě popožene vpřed a jakmile s nim mijiš rozvodnou věž udeři tě do oči světlo.

Nero vidi jak dvojice zaběhne za rozvodnou věž a na druhe straně se už neobjevi.

Nero

Kývnu na oba, s úžasem sleduju jak zmizli. Přejdu dopředu a zvednu kost kterou Hawk upustil, prohlédnu jí a taktéž k ní přičichnu. Jdu dál k místu odkud vyskočil a projdu ho taky. Jistota je jistota.

Dojdeš ke křovinam a pohledneš dolu. Mezi rozrytima listama a uschlou travou najdeš nedavno pohozenou kost. Opatrně jen par prstama ji zvedneš a přičichneš k ni. Nemaš pochyb o tom co to je a proč ji Hawk upustil. Divaš se pravě na hnilobou pokrytou stehenni kost. Lidskou. Podivaš se ještě po okoli a začichaš si.
Tenhle kraj ti připada divný. Pravě stojiš proti ocelový obloze a divaš se na šedivou nedobytnou a tesknivou krajinu rumunska. Ale jen když se otočiš k městi uvidiš mlhu a deště ktere se odtud až daleko naserev tahnou.
Země v tomhle kraji neni dobra. Smrdi jakoby hnila. A hnije tady i stromy. I kosti. Krom ty stehenni kosti najdeš i dalši ostatky. Jen tak ledabyle pohozene čelisti a řebra.

Nero

Pohled mě moc neuklidnil. Zkusím zhruba odhadnout jak dlouho už by tu tak mohly být. A případně jestli od nich ještě nevede stopa. Tahle země...nejsou to jen lidi co je tady nepříjemný, jakoby se i samotná půda vzbouřila.

Kosti jakoby začali hnit i přez to že by neměli. Nedokažeš přesně určit čas po ktere tady jsou. Mohli by to být roky ale vzhledem k pudě a tvemu špatnemu pocitu mohli by tu být i dny.....

Nero

Jak kdyby ty kosti něco otrávilo. Napřímím se a rozhlédnu, mám divnej pocit. Neim jestli z tohohle místa nebo z těch kostí a vědomí že to co to udělalo tu ještě může být. To je hnus. Na dálku zamknu auto. Zkusím se porozhlédnout ještě v okolí jestli nenajdu další stopy. Případně stopy většího zvířete...

Auto klapne a zamkne se.
Vyraziš směrem okraji lesa a porozhližiš se po terenu. Maš pocit jako bys viděl stopy zviřat ale připada ti něco divne. Až po chvili zjistiš co.
Když stojiš před rozložitim a umirajicim stromem bez listi. Jednim stromem uprostřed křovin a hnijici pudy daleko od lesa. Strom na kterem neschazi listi ale věčni souputnici hniloby a smrti. Havrani. To jejich krakani ti v tyhle tiche krajině schazelo. To jejich mrtva a hnijici těla tedka leži u kořenu stromu.
Když si prohližiš jejich malička těla něco tě pichne do zatylku. Mravenčeni. Pocit jako kdyby tě někdo sledoval.