Brloh spače - Rael

Po tvařich ti tečou slzy a dveře auta se za tebou zabouchnou. CHvili je tma a najednou se rozsviti světla. Nestojiš uvnitř limuziny. POd tvyma nohama je mramor a na vysokem stropě sviti pompezni lustry. Jseš uvnitř prostorneho bytu zaplněneho polštařema a houněma kterym vevodi obři postel stojici přimo uprostřed pokoje. Na postele sedi Edward Dreamer. Tlusty a bezruký muž v dokonale padnoucim pomačkanem, bilým obleku. Na jeho tvaři je nasazena maska . Velice jednoducha maska s otvorama pro oči a usta ,vyrobena z materialu ktery se pohybuje jako živý. Muž sebou pokrucuje na mistě a jeho tvař/maska se pohybuje jakoby ve spanku. V pruřezu pro oči tušiš zavřena vička. Z jeho ust se občas vyloudi sten nebo zachrupani.

Tara

Unaveně sebou kecnu k jeho nohám jako dítě u Vánočního stromku. Takové děti taky vzhlíží s nadějí na zázraky.
Otřu s tváře rukávem a zamumlám: "Jak dlouho tu smím být? Mám hodně otázek... A nechci plýtvat vaším drahocenným časem."

Dreamer sebou ve spanku neklidně zavrti a z ust masky vyjde velice pokojni a uklidnujici hlas spiciho člověka.
Čas tady neni duležite. Zatim co se bavime muj brloh jezdi po ulicich tohoto města nikim nepozorovan a neviděn. Ptej se na co chceš ditě. Ja ti možna odpovim a možna ne.

Tara

"Dobře." zamumlám a přitáhnu kolena pod bradu. "První otázka: Kdo jsou Mudrcové a co chtějí od mého muže. Proč ho drží tak dlouho. Byl to důstojník ve Wellingtonově armádě, ale vím jistě, že pro tajnou službu nedělal."
Stáhnu z krku medailonek a zadívám se na Richardovu podobiznu. "Chci vědět, kde je. Jestli se mu tohle všechno děje kvůli mně, chci ho najít a dostat ho odtud! Prosím, nutně to potřebuju vědět.
Kde, a proč!
Jsem ochotná pro to udělat cokoliv!"
Podívám se po Dreamerovi se zaťatými čelistmi. Do očí se mi zase derou slzy, začíná toho na mě být moc. Vzpomenu si na Fallovu zjizvenou kůži,a udělá se mi nevolno. Na Baronovy propadlé tváře...
Zavrtím hlavou, abych zaplašila vzpomínku.
"Můžu udělat něco pro Hawka, Falla a Barona? Udělali toho pro mě dost na to, abych jim to oplatila."
Na krátkou chvíli se odmlčím.
Na co se zeptat někoho, kdo nejspíš ví všechno... Na spoustu věcí, a spoustu jich asi ani nechci vědět.
No, možná jednu, poslední...
"Proč jsem prostě nezemřela, jako ostatní lidské bytosti? Co je na mně tak speciálního?"

Dreamer se zavrti a da si hlavu na stranu.
Mudrcove jsou Virí sapientia amant. Muži milujici moudrost. Lidi kteři objevili puvodni 18 kapitolu bible. Sedi ve svych sinich a laboratořich opatrujic svoje ubohe znalosti. Věři v nesmrtelnost a lidskou schopnost stat se andělem. Jejich myšlenky jsou pokroucene a stejně tak i jejich činy. To oni přikazali unest vašeho muže. V těch dobach se jim klanělo hodně lidi i upiru. Bali se jich jako stvořitelu nočnich mur. Vycitili duši vašeho muže a zjistili že nemuže umřit. Chytili ho a dlouho ho mučili a studovali. Zjistili ale že ho nemužou zlomit. To co mu davalo nesrtelnost mu taky davalo silu vydržet. Když ho nedokazali zlomit tak se mu pokusili vzit všechno. Nejdřive mu vzali tělo ale on neumřel. Zustal jako duše. Nehmotný a nepolapitelný. Oni ale sestavili hrad z myšlenek a uvěznili ho tam. Nedokazali ho ale umlčet. Ze sveho hradu řval tak hlasitě že zastiral Mudrcum vnimani a oni vas pak nemohli najit. Vždy když se k vam někdo z nich přibližil on se dokazal dostat na povrch a nemilosrdně zabil každeho kdo po vas patral. nahle v rozhovoru přestal a začal hlasitě chrapat. Po chvilce ale sebou škubnul a pokračoval.
Zraněni těch tři? Jistě vim co se jim stalo. Aby pomohli vašemu manželovi museli se spustit do hluboke diry. Do mista pradavneho šilenstvi a vražděni. Abyste to pochopila budu tomu řikat Peklo.
Cestovatel je tam zavedl. Nedotknutelný pařatama ani slibama proběhl až do samotneho nitra. Jeho zraněni jsou žadne. Nic nedokaže zranit cestovatele dokud je na sve cestě.
Baron dopadl huře. On z pekla kdysi unikl podvodem. Jeho mysl se nikdy nezvykla a tak to pro něho bylo velice bolestive. On byl očima a ustama ktera hybala se světem zevnitř. Rukama ktera spletala deminzionalni nitě. Jeho zraněni jsou važna. Jeho prokleta duše těd vlaje jako potrhanej prapor ve větru. Ta se zaceli jen pocitem vitězstvi. Jedine co pro něho mužete udělat je dokončit svoji misi. Uspěšně.
Poslednim ze tři je -******- Dreamer misto jmena vyslovi slovo ktere tvoje uši nechapou a hlava tě začne při tom slově velice nepřijemně brnět až se ti z toho spusti krev z nosu. On utrpěl nejtěžši zraněni. On unikl z pekla nasilim. Jeho jmeno je v ty diře doted proklinano. To on se postavil sam postavil do cesty všem demonum. On držel straž na Cestovatelem a Baronem. Jeho maso je potrhano pařatama bytosti jenž zabijeji už od doby kdy země byla v zarodku. Takove zraněni se nehoji. Ale i jeho dokaže něco vylečit. Něco co on nikdy v životě nepoznal a pravděpodobně ani nikdy neziska. Laska.

Tara

Povzdechnu si: "No...tohle není zrovna odpověď, co jsem čekala. Zázraky na potkání nedělám."
Zamračím se. "A Richard...ten...hrad z myšlenek...co to je? Místo? Věc? Kde? V prostoru, čase? Zapřísahám vás, zkuste být konkrétní! Další hádanky a kryptické řeči mi moc nepomůžou. Musím se něčeho chytit.
Kde mám začít hledat?
Kde ta cesta začíná?
Nikdo jiný už mi asi neporadí..."

Tara

Pokývám hlavou. "A když ty muže zabiju, zlomím to kouzlo? Dostanu duši manžela zpátky a... jak ji udržím na tomhle světě? Jak mu vrátím tělo? Normální život?
Nechci skončit jako někdo, kdo s manželem mluví jen když je mlha nebo o Svátku Mrtvých."

Spoiler:

Tara

Kysele se ušklíbnu a s velkým zadostiučiněním založím ruce na prsou. "Už vidím jak moc se Richardovi bude líbit, že občas princezny zachraňujou svý prince na bílim koni," utrousím pobaveně.
Pak se zvednu na nohy a opráším si kolena. "Děkuju za odpovědi," řeknu ještě.
Je našase se sbalit a jít. Budou se bořit hradby a lítat hlavy!

Dreamer ti jen kývne na pozdrav a jeho brada mu spadne na hrud. Když se vraciš zpět a prochaziš skrze dveře uslyšiš za sebou posledni Dreamerovou repliku . Mudrci to nepochopi. Jen laska muže udržet milence naživu. Aby mohli být spolu. pak tě znovu zachvati temnota.
Stojiš na ulici a řidič ti pokyne čepici. Vtiskne ti do tvých rukou papirový čtvereček a nastoupi do vozu. Za chvili uslyšiš jemne vrněni motoru a limuzina odjede vstřic probouzejimuci se městu. Když se podivaš do svých rukou uvidiš v nich malou decentni vizitku. Stoji na ni E.Dreamer. Nic vic nic meně. Když pak zvedneš hlavu uvidiš že pořad stojiš na tom samem mistě kde jsi nastupovala. Před zadnim vchodem Waspu.

Tara


Unaveně si promnu obličej a zadívám se za odjíždějícím autem.
No, ještě že neprší. To by mohlo! V pitomých romantických knížkách to tak bývá. Přijde déšť, aby dokopal hrdinku k ještě větší mizérii, že jí zmokne účes. Škoda, že už jsem se o to léta nestarala.
I když jsem se zrovna jako hrdinka romantických blábolů cítila. Zasraná hrdinka debilního zamilovaného cancu!
Skvěle!
Povzdechnu si, a přehraju si všechno, co mi Dreamer řekl. Začnu se nahlas smát. No ano, hrdinka romantické novely. Moc zamilovaná a moc tvrdohlavá. Pánové Mudrci tohle asi moc nepoberou!
Je třeba si na ně došlápnout!
Ze všecho nejdřív ale napíšu zprávu Dee. Požádám ji (velmi naléhavě a důrazně), aby se okamžitě vrátila. Už kvůli Fallovi. Pokud bude třeba, klidně jí i zavolám, abych to všechno vysvětlila. Fallovi to dlužím.
Zmíním se i o tom, že by mi mohla přivézt Miru, potřebuju partnera, velmi nutně.
Boba už do toho tahat nehodlám.
Pak zamířím zpět do klubu. Dalším bodem je splatit dluh Baronovi. A přemýtáním nad ne\romantičností mojí momentální situace s tím nic nezmůžu!

Spoiler:

Zastaviš se u zadniho vchodu a zvedneš mpa. Ve sluchatku se chvili ozýva nějaka libiva melodie a pak se signal spoji.
Ano Taro? Co bys potřebovala? ozve se ze sluchatka rozespalej hlas Dee.

Tara


No...Kde začít.... Nadechnu se a prohlásím: "Potřebovala bych velmi nutně, aby ses vrátila domů. Fall je na tom mizerně. A mizerně vlastně ani není slovo, které by to vystihovalo. Je na tom dost kriticky.
Bude tě potřebovat. A nemám to z vlastní hlavy.
Já... Pomohl mi, a dlužím mu to, že mu seženu pomoc. Protože je v tomhle stavu kvůli mně.
Nikdo jinej ho do kupy nedá."
Na malou chvilku se odmlčím. Je to netaktní, že to sypu takhle z rukávu, ale stalo se a nedá se odestát.
"Můžu za něj jenom prosit, protože si nejsem jistá, jestli by to on udělal i kdyby věděl, že mu můžeš pomoct. A vím, že jseš teď mimo, ale prosím tě, přijeď.
Hodí se každá pomoc."

Chvili je ve sluchatku ticho.Když znovu promluvi tak hlas se ji nepatrně třese.
Co zas ten pitomec provedl? Ani nevim jestli to chci vědět. Vždycky tak přišerně riskuje a pak skonči polomrtvej ale vždy se pak da dohromady. hlas se ji začne lamat a tak zmlkne. Tentokrat to trva mnohem dele než promluvi znovu.
Mam tu tedka praci. Ten pitomec to určitě jen hraje. Jak na tebe tak na mně. Neda se mu věřit.

Tara

"Ten pitomec, jak ty říkáš," prohlásím důrazně, " je skoro na kousky, a pokud se o něj nepostará někdo, kdo k němu má nějaký vztah, tak se z toho v životě nevylíže. Dostali mě s Baronem a Hawkem ke Strangeovi, a celou tu dobu mě kryli, aby mi nic neudělal.
Je z něj puzzle potrhané kůže. Ukaž mi někoho, kdo by tohle hrál, Dee!
Viděla jsem chlapy, kteři na tom byli mizerně, ale on je na škále od jedné do desíti někde na stovce!
Takže si prosím tě rozysli, jestli ti stojí nebo nestojí za to.
A pokud nepřiletíš ty, pošli mi Miru.
Začíná tady jít do tuhého, a potřebuju parťáka.
Nikdo lepší mě nenapadá."

Sakra! Ale vždyt je na kusy pořad! On vi že mně to vadi a stejně to děla! Už jsem z toho unavena. hlas se ji znovu zlomi a je slyšet že ma slzy na krajičku.
Ja už nechci aby tak zbytečně riskoval. řekne skoro šeptem. Zavolam baronovi a domluvim se s nim. Zeptam se ho na Miru. Ukol v brasvě je duležitý ale zatim nemame konkurenci tak snad to povoli.
A děkuji Taro. Děkuji že jsi na něho davala pozor.

Tara


S povzdechem se usměju. "Ne dost na to, aby se mu nic nestalo.
Ale myslím, že Baron to pochopí. Doufám, že tu budete co nejrychleji.
Opatruj se."
Ukončím hovor a zamířím zpátky do klubu.
Pokud tam Baron ještě sedí, objednám si kafe a půjdu si k němu sednout, a vyptat se ho na ta jména.
Pokud ne, kafe si dám stejně. Vypiju ho a pojedu se domů vyspat.

Zavěsiš a zamiřiš do klubu.
Vnitřni salon se vyprazdnil. Dvojčata a baron zmizeli. Hawk sedi u jednoho stolu a hlava mu pomalu klesa na prsa v tiche dřimotě. Fall zustal na stejnem mistě a se zavazanýma očima duma nad lahvi uměle krve. Když se na něho koukaš tak se radši otočiš a zamiřiš zase ven. Tam tě čeka tvoje auto a pak tvuj byt. Dnešni den už pro tebe konči a ty jseš rada. Protože zitra tě čeka dalši den a dalši dobrodružstvi. Dalši zkouška tvoji lasky.